Hlavní zásady zpracování situace:

- v rámci vypracovaného 2. úkolu mi posílejte jen situaci PDF, JPG apod. (do semestrální práce vložíte až její schválenou verzi)

- přidávejte do situace grafické měřítko - koresponduje s velikostí zobrazení (číselné měřítko u elektronických situací nevyhovuje)

- v situaci vyznačujte vrstevnice, aby bylo možné kontrolovat sklony a zachování gravitačního principu odtoku vody drény

- délka sběrných drénů nemá být delší než 150m (jen výjimečně u jednotlivého drénu až 200m)

- vzdálenost šachtic na svodných drénech by neměla být větší než 250m (záleží však na konkrétní situaci)

Následující příklady poukazují POUZE na chyby, které jsou pod obrázkem popsané. Není tedy možné považovat ostatní nekomentované části výkresu za správně provedené !

Požaduji grafické zpracování ve shodě s ČSN 01 3473 - k dispozici ji máte také na hlavní stránce předmětu.

Situace 1

Komentář k situaci 1 (Poznámka: Komentáře budou průběžně číslovány pro lepší odkazování na opakující se chyby)

01 - Rozdělení plochy na dvě výusti (drenážní skupiny) je naprosto v pořádku. Výustí však může být i více, resp. jedna výust by neměla odvodňovat plochu drenážní skupiny větší než cca 5 ha, bylo by to neekonomické, protože by se zvětšovala světlost potrubí svodného drénu – ve cvičení neřešíme hydraulické parametry, proto jde u maximální plochy 5ha jen o moje doporučení)

Výhrady k řešení:

02 - Každou výust je třeba ve výkresu graficky označit (používá se „hranaté U“ otevřenou částí směrované do recipientu) a očíslovat je (např. V1, V2).

03 - Svodné drény je třeba označovat: A, B, atd. – popisek je veden souběžně s drénem / leží ne linii drénu (nevkládá se více textu, např. že se jedná o svodný drén) – na Situaci 1 je ale také problém s použitou terminologií, viz dále. Při značení zachovávejte topologii názvů jako např. u vodních toků (z boku přitéká přítok do hlavního toku; přitom hlavní tok si zachovává značení)

04 - Na svodných drénech by měly být cca po 150-250m drenážní šachtice (případně také v místech zaústění svodných drénů); naopak šachtice by neměly být i u složitější topologie drenážního systému blíže než cca 50-70m.

05 - Aby bylo možné kontrolovat správnost návrhu drenážní sítě (splnění gravitačního odvádění vody) je třeba do výkresu doplnit také vrstevnice; u členitějšího území je to velmi důležité.

06 - U jižní drenážní skupiny Situace 1 by bylo vhodné doplnit ještě 1-2 drenážní výusti, zaústěné do vodního toku (zmenší se tím velikost drenážní skupiny a tedy i velikost světlosti potrubí v dolní části svodného drénu).

07 - Sběrné drény jsou zaústěny do svodného drénu jen na jeho jedné (dolní) straně. Chybně je tedy jejich propojení nahoře i dole, jak to je provedeno ve východní části Situace 1

08 - Rozchod sběrných drénů uvádějte jedním číslem (v textu a alespoň jednou okótováním v situaci). Pokud by se na ploše použilo z důvodu vyšší variability půdních vlastností více rozchodů, tyto by bylo třeba v situaci okótovat na několika charakteristických místech.

Správná terminologie (používaná v textu; v situaci se toto neprojeví):

- sběrný drén - drén sbírající vodu ze zamokřeného prostředí; u systematické drenáže je jeho parametrem rozchod paralelně vedených drénů, hloubka uložení, světlost a materiál

- svodný drén - drén odvádějící vodu ze sběrných drénů do dalšího svodného drénu, do příkopu, kanálu nebo přímo prostřednictvím drenážní výusti do vodního recipientu

- drenážní skupina - sběrné a svodné drény náležející k jedné drenážní výusti nebo k jednomu zaústění do krytého odvodňovacího kanálu

- drenážní souřad - skupina sběrných drénů, zaústěných do jednoho svodného drénu. Pokud je ve drenážní skupině jen jeden svodný drén, bude platit, že tato drenážní skupina má jen jeden drenážní souřad. Pokud však topologie drenážní skupiny bude složitější a bude zahrnovat několik svodných drénů, vzájemně do sebe zaúsťovaných, bude mít tato drenážní skupina více drenážních souřadů.

- HOZ (hlavní odvodňovací zařízení) plní dle vyhlášky 225/2001 Sb. soubor objektů, zejména otevřené kanály a příkopy, krytá potrubí (od světlosti 30 cm včetně) a odvodňovací čerpací stanice

- POZ (podrobné odvodňovací zařízení) je soubor objektů tvořený sběrnými a svodnými drény, výustěmi, drenážními šachticemi, případně sběrnými příkopy. Pozn.: Těžiště návrhu odvodnění ve 2. cvičení je tedy zejména návrh topologie POZ.

TEDY ve výkresu jsou nadbytečně použity popisky „sběrné drény“ a nadbytečně, současně i chybně je použit termín „hlavní odvodňovací drén“.

Detaily situace k opravě:

09 - silou čáry je třeba od sebe rozlište svodné a sběrné drény (svodné jsou značeny silnější tloušťkou čáry) - viz chyba na obrázku zcela vlevo

10 - všechny sběrné drény mají být zakončeny ve stejné vzdálenosti od hranice zájmového území, odpovídající 1/4R - chybě zejména na prostředním obrázku

11 - drenážní výust je vždy v nejnižší části každé drenážní skupiny. Jednotlivé drenážní skupiny nejsou vzájemně propojeny. Je tedy třeba skupinu s výustí V3 oddělit přerušením svodného drénu od drenážní skupiny navazující - dolní. V daném případě (3. obrázek dole zleva) není vhodné vytvářet příliš zalomení - představte si, že se práce provádí strojem, který jede ve stejném směru a každé zalomení je komplikací. Výust tedy bude ve směru linie sběrného drénu a nikoli s odsazením, které je na obrázku někde na úrovni poloviny rozchodu.

12 - malé kousky (přesahy) drénů, které neřeší potřebu odvodnění zájmové plochy, je třeba zrušit (viz obrázek vpravo)

Další příklady chybných řešení (ukázky v rámci Situace 2)

Situace 2

- malé (resp. žádné) odstupy drénů od hranice zájmového území (účinnost drénu podél jeho osy je R/2, kolmo k ose drénu R/4 - tedy odstup od hranice zájmové plochy těmto hodnotám musí odpovídat, jinak odvodňujete plochu vně zájmového území)

- drén je vždy přímý, teprve po vzdálenosti minimálně 20-30m může dojít k jeho zalomení, ale z hlediska strojního provádění rýhovačem je třeba počet lomů minimalizovat. Je proto nepřijatelné, aby drén (svodný i sběrný) kopíroval hranici pozemku tak, jak je to na obrázku v severní části pozemku podél recipientu

- není vhodné, aby se na ploše vyskytovaly extrémně dlouhé svodné drény (v tomto případě až 1,4km !). Vhodně je nejsevernější drén A rozdělen několika drenážními výustmi. Využijte toho a propojte svodným drénem příslušné části drénů B a C do téže výusti - na Situaci 2 jsem zakreslil červenými liniemi. Značení větví svodných drénů se následně upraví a bude pokračovat značením D, E, F atd.

- linie sběrných drénů jednotlivých sousedních souřadů budou v jednom zákrytu. Představte si to tak, že se při výstavbě strojně (rýhovačem) projíždí od jihu na sever a sběrné drény všech souřadů nad sebou (tedy zde příslušejících ke drénům A, B, C) se vyhloubí najednou (část drenážní rýhy mezi souřady se následně zasype bez uložení drénu - viz mezery 3/4R).