Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 ››
Kvítek T. - Kulhavý Z. - Koutný L. - Toman F.

2016 č.3
Stanovisko Odboru vodního hospodářství České akademie zemědělských věd k některým názorům a současným problémům vodního režimu české krajiny

Publikované stanovisko OVH ČAZV upozorňuje na zjednodušování příčin nedostatečných vodohospodářských funkcí krajiny, často směrované i proti funkcím staveb zemědělského odvodnění. Za tím účelem jsou zmíněny historické souvislosti utváření kulturní krajiny u nás a citováni jsou autoři, kteří upozorňují na potřebu celistvého vnímání funkcí těchto staveb v celém systému hospodaření s vodou v krajině. Uvedeny jsou důvody pro nutnost hledání ekonomických řešení a formulovány jsou principy a zásady ochrany množství a jakosti vody v povodích. Stanovisko vyzívá k potřebě přijmutí celostního, přesně cíleného a dlouhodobého programu obnovy retence a akumulace vody v krajině včetně nutnosti zakomponovat do programu i nástroje na systematickou údržbu takto realizovaných opatření.
TNV 75 4922 -

2016
Údržba odvodňovacích zařízení

Tato norma platí pro údržbu zařízení sloužících k odvodňování zemědělských pozemků. Normu lze přiměřeně použít pro údržbu odvodňovacích zařízení, která slouží jiným účelům (odvodnění lesní půdy, stavenišť, komunikací apod.), nebo která plní současně více funkcí (regulaci drenážního odtoku, závlahu drenážním podmokem apod.), pokud pro ně nejsou vydány samostatné předpisy. Obsah normy byl aktualizován s ohledem na změny souvisejících předpisů a zejména zapracováním změn vlastnicko-uživatelských vztahů. Pozornost byla věnována ekologickému hledisku provádění údržby při současném zohlednění potřeb udržitelnosti podmínek pro zemědělství. Do normy byla zahrnuta možnost víceúčelového využití odvodňovacích systémů, například pro jejich použití k řízení režimu podzemních vod, zvýšení jakosti vody a odvedení vody z povodněmi zatopených ploch.
Tlapáková L. - Čmelík M. - Žaloudík J. - Karas J.

2016
Metodika identifikace drenážních systémů a stanovení jejich funkčnosti

Metodika formuluje zásady pro identifikaci podpovrchových drenážních systémů a pro určení jejich reálné podoby na odvodněných pozemcích. Dále poskytuje doporučené postupy pro aplikaci nových technologií a metod dálkového průzkumu Země. Kromě formulování metodického postupu jejich aplikace upozorňuje na souvislosti a širší vazby, které s existencí podpovrchových drenážních systémů souvisejí a které nejsou relevantním způsobem zohledňovány.
Novák P. - Fučík P. - Kulhavý Z. - Dostál T. - Rosendorf P. a kol.

2016
Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí.

V zemědělské krajině se zvyšují koncentrace transportovaných živin a jejich celkové odnosy. V povrchových a podzemních vodách se stále ve větší míře objevují pesticidy a na základě obohacení vod živinami se výrazně zvyšuje eutrofizace vod. Spojovacím článkem všech těchto problémů je ve velké míře právě zadržení vody v povodí a krajině. Čím je větší zadržení vody, tím větší je možnost odbourání pesticidů, dusičnanů, a zároveň zachycení erozních smyvů v ploše povodí. Zvýšení retenční kapacity zemědělské půdy povede ke snížení objemu a rychlosti odtoku, ke snížení eroze, zvýšení jakosti vody, snížení eutrofizace a dále i ke zvýšení zásob podzemních vod. Cílem metodiky je poskytnout metodický návod pro identifikaci kritických bodů a kategorizaci lokalit ohrožených znečištěním z povrchových a podpovrchových plošných zemědělských zdrojů pro celé území České republiky v podrobnosti sloužící k tvorbě listů opatření typu A.
kolektiv -

2016
Stavební kniha 2016 - Vodohospodářské stavby

Strategicky je pro Českou republiku výhodné, v souvislosti se změnou klimatu a jejím vlivem na vodní zdroje, orientovat se na realizaci adaptačních opatření. Regulace drenážního odtoku tak přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. Regulované odvodňovací systémy nejsou dosud v portfoliu běžně užívaných opatření, praktikovaných v ČR za účelem zvýšení retence a akumulace vody v krajině i přes jejich značný potenciál a skutečnost, že využívají vlastní plochu povodí a vysokou retenční schopnost půdního profilu.
Macek L. - Kulhavý Z.

2016
Možnosti rekonstrukce melioračních staveb s uplatněním principu regulace drenážního odtoku.

Regulace drenážního odtoku přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. V současnosti je přebytek nebo nedostatek vody v zemědělské krajině řešen odděleně: odvodňování nebo závlahy. Dvouúčelové drenážní systémy přitom obojí ošetřují jediným opatřením. Význam regulace také podtrhuje velmi vysoký podíl odvodněných půd v zemědělsky produkčních oblastech ČR, přesahující 30 % celkové plochy (např. okresy Hradec Králové, Nymburk, České Budějovice), resp. kolem 25% z plochy zemědělské půdy v celorepublikovém měřítku.
Kulhavý F. -

2015 č.1
Lze managementem hydromelioračních staveb zlepšit ekologickou stabilitu naší krajiny ?

Příspěvek navazuje na předchozí články a diskusní témata autora. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho přijatých komunitárních předpisů není uplatňováno důsledně ve všech oblastech vodního hospodářství, což dokládá na případu hydromeliorací. Rozebrán je výklad termínu "ekologická stabilita" pro zemědělskou krajinu, včetně souvislostí se stavbami hydromelioračními. V závěru příspěvek upozorňuje na absenci účinných legislativních nástrojů pro soustavný a efektivní management hydromelioračních staveb a formuluje hlavní zásady navrhované koncepce "melioračního zákona".
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Tlapáková L. - Pelíšek I. - Švihla V.

2015
Zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků

Metodika je určena odborné praxi. Poskytuje a návodně formuluje zásady pro zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků, resp. upozorňuje na rizika s tím související. Dále poskytuje doporučené postupy pro hodnocení efektu zalesnění na odvodňovací systém jako celek nebo na jeho přímo ovlivněnou část. Upozorňuje na rizika, související s nekoordinovanou výsadbou liniové a solitérní zeleně v blízkosti objektů stavby odvodnění a navrhuje opatření na dodatečné úpravy stavebních objektů nebo konstrukčních prvků zalesňováním dotčeného drenážního systému.
Kulhavý Z. -

2015
Uplatnění drenážního podmoku pro nalepšení vláhové bilance pěstovaných plodin

Lepší využití retenčního potenciálu odvodněného půdního profilu zmírňuje dopady agronomického sucha, čímž nepřímo snižuje potřebu závlah. V rámci výzkumného projektu byl experimentálně prokázán efekt regulace drenážního odtoku při redistribuci drenážních vod do půdního profilu, zároveň byl navržen a realizován kalkulátor pro stanovení tohoto efektu v trojrozměrném prostředí pro různé zátěžové stavy. Potenciál regulačních opatření na drenážních systémech se rámcově vyjadřuje v jednotkových objemech 300 až 2000 m3.ha-1. Rekonstrukce stávajících drenážních systémů reagují na potřebu lépe kontrolovat vodní režim pozemku a lépe využívat zdroje vody. Efekty regulace jsou patrné nejen v podmínkách nížin, kde se dosahuje plošně vyrovnanějšího navlažení, ale také na pozemcích svažitých, na kterých se více uplatňuje filtrační efekt pod úrovní regulované hladiny podzemní vody.
Pelíšek I. -

2015
Příspěvek k řešení změn vlastností půdních makropórů při podpovrchové retenci a retardaci vod

Vertikální distribuce vody v půdním profilu je významný faktor při optimalizaci vláhových podmínek rostlinné produkce. Hydromeliorační opatření na půdách (odvodnění i závlaha) proto zohledňují parametry propustnosti půd, a tedy i makropórovitosti. Ke snižování negativních projevů sucha lze využít mj. infiltrační opatření na povrchu půd anebo retardaci podpovrchového odtoku, včetně drenážního. Otázkou je propustnost, stabilita, kapacita a reverzibilita změn zoogenních makropórů při infiltraci vody z půdního povrchu anebo při retardaci podpovrchového odtoku. Tyto proměnné jsou ověřovány terénními i laboratorními testy za využití přesného kontinuálního infiltrometru.