Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 ››
Kulhavý Z. - Kvítek T.

2010, č6
Zkušenosti s používáním kompaktního přetlakového infiltrometru.

Experimentální terénní stanovení průběhu infiltrace výtopou na zemědělských i lesních půdách přístrojem s patentovou ochranou CZ300463 jsou zhodnocena s ohledem na efektivitu polního průzkumu a minimalizaci nákladů při dostatečné reprezentativnosti dosažených výsledků: Infiltrometr poskytuje podklad pro zhodnocení a parametrizaci infiltrační schopnosti půd při zohlednění aktuálního stavu povrchu a svrchních vrstev, struktury půdních pórů a jejich momentálního zaplnění vodou, vliv půdního edafonu (flóry i fauny), vrstevnatost profilu a další vlivy. Inovace výtopového (přetlakového) infiltrometru zvyšují variantnost podmínek měření a poskytují komfort obsluhy přístroje.
Kulhavý Z. - Tlapáková L., Čmelík M., Doležal F.

2010, č.7
Podíl drenážního odtoku na celkovém odtoku z povodí.

Drenážní odvodnění významným způsobem mění režim odtoku malých povodí Českomoravské vrchoviny. Příspěvek se zabývá zvláštnostmi režimu odtoku drenážních vod v infiltrační oblasti, v oblasti tranzitu a v oblasti výtoku povodí drobných vodních toků a poukazuje na potenciál regulace drenážního odtoku z hlediska zájmů vodního hospodářství. V povodích Dolského a Kotelského potoka (4,78 a 3,22 km2) jsou retrospektivně stanoveny objemy odtoku monitorovaných vod. Jsou vyhodnocena expediční měření podélných profilů průtoku ve vodotečích a je odhadnut podíl drenážních vod na celkovém odtoku z povodí. Ve vodných obdobích odvodnění urychluje odtok vody a zvyšuje jeho intenzitu, podíl drenážních vod na celkovém odtoku je však nižší. Za běžných odtokových situací a v období sucha vyrovnává odvodnění odtokový režim vodoteče, odvádění vody z povodí však může být z hlediska vodního hospodářství i zemědělství hodnoceno jako nadbytečné. Podíl drenážních vod na celkovém odtoku se zvyšuje a v období sucha mohou být při vysoké plošné intenzitě odvodnění vody ve vodoteči převážně jen vodami drenážními. Je proto žádoucí tento drenážní odtok v maximální míře regulovat či zcela eliminovat.
Soukup M. - Kulhavý Z.

2010
Regulační prvek pro odvodňovací systémy

Řešení se týká regulačních prvků pro odvodňovací systémy, zejména doplňkových konstrukčních prvků (clon a záslepek) staveb odvodnění, sloužících k regulaci odtoku drenážní a půdní vody drenážním potrubí z pálených drenážních trubek a z plastů.
Štibinger J. - Kulhavý Z.

2010
Úpravy vodního režimu půd odvodněním

Měnící se struktura krajinného systému spolu s využíváním krajiny a potřebou ochrany ekosystémů (přírody) vyžadují nové přístupy k řešení různorodých opatření aplikovaných v krajině, v povodí. S ohledem na měnící se hydrologické podmínky se hovoří a diskutují zcela nové přístupy k odvodnění. Dalším cílem monografie, je představení uživatelského nástroje „drenážního kalkulátoru“. Inspirací pro sestavení tohoto kalkulátoru, který je k dispozici také na internetových stránkách, bylo řešení návrhových parametrů podle zahraničních, hlavně holandských kolegů (Altera/ILRI-WUR Wageningen) a také celé řady výpočetních postupů nutných pro návrh parametrů v podmínkách ustáleného a neustáleného proudění vody k odvodňovacím prvkům. V metodice jsou pravidla pro praktické použití kalkulátoru, který umožňuje kromě základních návrhových výpočtů také posoudit stávající stav staveb odvodnění a zhodnotit tak dosavadní funkci těchto stárnoucích opatření v konkrétní situaci.
Kulhavý Zbyněk - Soukup Mojmír, Doležal František, Čmelík Milan

2007
Zemědělské odvodnění drenáží. Racionalizace využívání, údržby a oprav.

Metodika je určena zemědělské praxi a vodohospodářskému managementu zemědělské krajiny pro podporu efektivní odborné péče o systémy drenážního odvodnění. Shrnuje obecné principy řízení údržby a provádění běžných oprav staveb zemědělského odvodnění drenáží a poskytuje základní přehled o potenciálu modernizací a rekonstrukcí těchto staveb. Tradice drenážní praxe doplňuje novými technologiemi a pracovními postupy. Zajištění trvalé funkce odvodnění je jednou z cest zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství a zároveň přispívá k uvážlivé péči o krajinu našeho typu.
Kolektiv -

2006
Zemědělské odvodnění v kulturní krajině. Sborník příspěvků a diskusních vystoupení z panelové diskuse a workshopu konaného v Praze dne 3.11.2005.

Workshop byl organizován v rámci řešení výzkumného záměru VÚMOP Praha „Zmírnění nepříznivých přírodních a antropogenních vlivů na půdu a vodu“, věcných etap 03 „Hydroekologické funkce existujících odvodňovacích systémů“ a 04 „Korekce funkce a parametrů odvodňovacích systémů s ohledem na hydrologické důsledky klimatických změn“. Příspěvky byly otištěny z předloh dodaných autory. Přepis mluvených diskusních vystoupení byl autorizován. Cílem workshopu je formulovat zásady pro systematickou odbornou a legislativní podporu péče o množství i jakost vodní komponenty krajiny v ploše povodí, ve kterém se nacházejí odvodňovací systémy na zemědělské půdě, a dále přispět k rozvíjení pracovních kontaktů a k diskusi názorů mezi odborníky, jichž se problematika zemědělského odvodnění dotýká.
TNV 75 4221 - SOUKUP, M. - KULHAVÝ, Z.

2004
Regulace a retardace odtoku na zemědělských pozemcích odvodněných trubkovou drenáží.

Podkladový materiál normy TNV 75 4221, vzniklý v rámci řešení Výzkumného záměru MZE-M07-99-01 Komplexní řešení problémů hospodaření s půdou, vodou a krajinou. Předmětem normy jsou opatření pro regulaci a retardaci odtoku vod v podzemní drenážní síti, tj. detailu odvodnění v zemědělsky využívaném povodí. Hlavním cílem regulace je optimalizace vláhového režimu odvodněných půd, zvýšení retence vody v drénovaném půdním profilu zemědělských půd a snížení drenážního odtoku. Dalším cílem je optimalizace funkce a účinnosti stávajících odvodňovacích systémů s ohledem na ochranu přírody, resp. ochranu vodních zdrojů a zajištění ekologické stability území.
Burešová Z. - Čmelík M. - Eichler J. - Kulhavý Z.

2003
Informační zpracování experimentálního povodí Žejbro.

Monografie má za cíl systematizovat dostupné podklady, získané v rámci minulých i současných výzkumných aktivit, poskytnout informace o jejich prostorovém i časovém rozsahu a tak zvýšit jejich mnohostrannou využitelnost pro navazující výzkumné aktivity. Monografie je součástí souboru publikací o ostatních experimentálních povodích ústavu (Černičí a Cerhovický potok). To umožňuje srovnávat základní charakteristiky povodí a zvýšit orientaci v zaměření dosavadních odborných činností na těchto plochách. Poskytnout srovnatelné informace (metadata) o činnostech na experimentálních povodích VÚMOP Praha pro využití interní i pro informování vně organizace bylo jedním z dalších cílů zpracování souboru monografií. Textová část monografie komentuje současnou strukturu monitoringu v zorném poli minulých výzkumných aktivit VÚMOP Praha (dříve VÚZZP). Původní cíle, vedoucí v letech 1983 k založení experimentálních objektů, byly postupně korigovány a v současnosti z velké části splňují moderní hydrologická kritéria výzkumu v malých povodích, kdy experimentální práce probíhají v úrovních měřítek od elementárních odtokových ploch přes dílčí vřazená (vhnízděná) povodí (Dolský a Kotelský potok) až po povodí nadřazené (Žejbro).
KULHAVÝ, Z. - DOLEŽAL, F. - SOUKUP, M. - HAVEL, M.

2000
Využití informačního systému o hydromelioračních stavbách v podmínkách povodí Orlice.

V příspěvku jsou uvedeny argumenty pro zapracování podkladů o rozsahu odvodnění zemědělských půd do územních informačních systémů. Informace o vybudovaných odvodňovacích zařízeních jsou dosud k dispozici pouze v písemné a archivní podobě na jednotlivých územních pracovištích SMS (Státní meliorační správy). Problémem je finanční zabezpečení takové činnosti, zvláště při současné absenci vědomí právního vztahu k těmto stavbám u mnoha vlastníků. Zahájené práce na digitalizaci dílčích ploch Orlice v rámci řešení projektu GAČR mohou být příspěvkem k dovršení snahy SMS vybudovat moderní, ucelený informační systém o melioračních stavbách na zemědělských půdách naší republiky. Podrobná odvodňovací zařízení jsou pro absenci údržbových prací ve velmi špatném stavu. K velkým poruchám dochází na liniových stavbách, svoje škody na těchto zařízeních napáchaly i povodně minulých let. Zvýšené povědomí o existenci těchto staveb a zlepšená evidence pomocí moderních informačních systémů mohou přispět k optimalizaci jejich hydrologické funkce v krajině.
Kulhavý F. -

1992
Stavební ročenka 1992

Stavební ročenka obsahuje kapitoly k vybraným tématům, v rámci oddílu VI. také regulované odvodňovací systémy. Ty zajišťují ve vhodných staveništních podmínkách optimalizaci vláhových poměrů v půdě při efektivním využívání místních vodních zdrojů. Tyto stavby sdružují tři druhy staveb, které jsou svou stavební částí velmi podobné, avšak rozdílné jsou z hlediska vodohospodářského, investičního, ekonomického i provozního: regulační drenáž, drenáž s regulovaným odtokem, plošná retardační drenáž. Tyto hydromeliorační stavby mohou v řadě lokalit nahradit dvě nebo více jednoúčelových melioračních opatření jako systematickou trubní drenáž, závlahovou akumulační nádrž, závlahu postřikem atd.