Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 ››
Kulhavý F. -

2014
Management staveb k vodohospodářským melioracím

Cílem předloženého příspěvku je popsat současné a nové legislativní i reálné provozní podmínky k zajištění managementu provozu, údržby, modernizace či nové výstavby systémů k vodohospodářským melioracím pozemků v České republice při aktuálně evidované ploše odvodnění 25,2 % zemědělské půdy s hodnotou více jak 90 miliard Kč. Po více jak 30-ti letech zanedbané údržby je třeba hledat účinné nástroje pro environmentálně potřebnou informovanost vlastníků půdy o existenci i aktuálním stavu podrobných odvodňovacích zařízení na vlastněných pozemcích. Vzhledem k tomu, že tyto podzemní stavby byly obvykle budovány bez ohledu na vlastnické vztahy k půdě (viz. obr. 1), tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky, nelze je technicky udržovat podle dílčích ploch jednotlivých vlastníků a k zajištění provozu i řádné údržby je bezpodmínečně nutná spolupráce všech vlastníků a uživatelů na ploše jednotlivé drenážní skupiny. V současné době schází koordinátor, zajišťující management kvalifikované výstavby, provozu, údržby či modernizace těchto staveb. Při platnosti soukromého práva podle nového občanského zákona je nutno v praxi vytvořit legislativní podmínky pro erudovanou správu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků. Pokud nebude v nejbližším období těmto stavbám věnována potřebná pozornost, hrozí progrese četných zamokřených míst, s velkými materiálními i environmentálními škodami při možném ohrožení ekologické stability krajiny. Nutno také uvést, že při vhodném managementu těchto staveb, lze retardovat a tím i efektivně zvýšit využití atmosférických srážek, které představují významný zdroj vody v krajině.
Kulhavý F. -

2014
Věcný záměr Zákona o vodohospodářských melioracích

Dokument obsahuje argumentace pro revitalizaci konceptu "vodních či melioračních družstev" s ohledem na neutěšený stav melioračních staveb v krajině, daný dlouhodobou absencí péče. Autorem dokumentu "věcný záměr" je ing. František Kulhavý, CSc. a na tento dokument navazuje pracovní verze návrhu Zákona o vodohospodářských melioracích. Oba dokumenty vznikly na podzim roku 2014. Důvodem pro předložení návrhu zákona je snaha legislativně dořešit problém managementu výstavby, provozu, údržby a modernizace staveb vodohospodářských meliorací v České republice. Dalším důvodem je snaha dosáhnout souladu s novým občanským zákonem v rámci staveb vodohospodářských meliorací, neboť v řadě případů dochází k podílovému vlastnictví částí stavby mezi soukromé subjekty a stát či obce (např. hlavní odvodňovací zařízení, hlavní závlahová zařízení, a podrobné odvodnění pozemku), což nutně vyžaduje součinnost při správě. Tyto stavby byly obvykle budovány bez ohledu na vlastnické vztahy k půdě, tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky a tudíž je nelze technicky udržovat podle dílčích ploch jednotlivých současných vlastníků. Předložené návrhy vyvolaly odezvu na stránkách časopisů Vodního hospodářství (11/2014 i 1/2015) i ve Stavebnictví (3/2015).
Kulhavý F. - Kulhavý Z.

2014
Návrh paragrafového znění Zákona o vodohospodářských melioracích

Pracovní verze návrhu Zákona o vodohospodářských melioracích, iniciovaná v roce 2014 ing. Františkem Kulhavým, CSc. následně odeslaná kompetentním orgánům státní správy a poskytnutá k veřejné diskusi. Účelem tohoto zákona je spolu s platnou legislativou v oblasti ochrany zemědělské a lesnické krajiny vytvořit podmínky k programově pojaté celistvé a soustavné péči environmentálně vyváženého vodního hospodářství krajiny. Zákon upravuje právní vztahy fyzických a právnických osob při výstavbě a využívání staveb vodohospodářských meliorací. Předloženo je paragrafové znění.
Tlapáková L. - Žaloudík J., Pelíšek I., Kulhavý Z.

2013/ 12
Mohou distanční metody odhalit drenážní systémy v krajině ?

Příspěvek představuje možnosti využití dálkového průzkumu Země (DPZ) pro identifikaci drenážních systémů ve vazbě na jejich budoucí management jak za účelem zachování zemědělské produkce, tak za účelem posílení mimoprodukčních funkcí území, jejichž přírodní hodnota byla snížena v důsledku odvodnění. Základním předpokladem pro veškeré nakládání s těmito stavbami je znalost jejich polohopisu v terénu. V příspěvku jsou uvedeny možné metody a principy identifikace drenážních systémů pro zjištění jejich reálné polohy a funkčního stavu.
ČSN 75 0140 -

2013
Meliorace - Terminologie eroze, hydromeliorace a rekultivace půdy

Podkladový materiál normy ČSN 75 0140 Meliorace - Terminologie eroze, hydromeliorace a rekultivace půdy, vzniklý v rámci řešení projektů NAZV Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodní komponenty v krajině (evid.č.QI112A174) a TAČR Autoregulace hypodermického odtoku v malých povodích (evid.č.TA02020384). Norma definuje základní termíny z oblastí meliorací zemědělských a lesních půd, zahrnujících úpravy vodního režimu půd odvodněním a závlahou, ochranu půd proti vodní a větrné erozi, kultivace a rekultivace půd, úpravy toků s malým povodím a malé vodní nádrže. V souvislosti s tématikou zemědělského odvodnění byly v normě aktualizovány, případně doplněny, výklady termínů tohoto oboru, zejména s ohledem na podporu zvyšování retence a akumulace vody na odvodněném pozemku například regulací drenážního odtoku a dále uplatněním postupů při opravách staveb nebo při omezování jejich odvodňovacího účinku. Dalším cílem je optimalizace funkce a účinnosti stávajících odvodňovacích systémů s ohledem na ochranu přírody, resp. ochranu vodních zdrojů a zajištění ekologické stability území.
Kulhavý Z. - Fučík P., Tlapáková L.

2013
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině

Stavby zemědělského odvodnění byly v minulosti budovány za účelem podpory a rozvoje zemědělství. Jejich tradice v ČR sahají do konce 19. století, nejintenzivněji však byly realizovány v období let 1935-1940 a 1965-1990. Tyto aktivity měly v ČR za následek poměrně vysokou míru regulace drobných vodních toků a plošně významný rozsah staveb drenážního odvodnění, což obojí významně ovlivňuje odtokový proces v krajině. Požadavky evropských i národních předpisů na ochranu vod z hlediska množství, jakosti i celkového ekologického stavu, požadavky protipovodňové ochrany i řešení problémů sucha včetně využití krajiny mění dřívější pohledy na podporu intenzivního zemědělského hospodaření a vyžadují komplexní přehodnocení problematiky. Cílem předkládané metodické příručky je naznačit možnosti zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí pomocí návodných opatření optimalizace vodního režimu prostřednictvím eliminace či úprav staveb zemědělského odvodnění.
Kulhavý Z. - Tlapáková L., Fučík P.

2013
Změny přístupů v posuzování funkcí zemědělského odvodnění v krajině

Na příkladu povodí Dědiny (v povodí Orlice) jsou dokumentovány diametrálně odlišné přístupy k současnému vnímání funkcí existujících staveb zemědělského odvodnění. Modelové povodí je rozděleno na pět dílčích oblastí, lišících se plošnou intenzitou odvodnění, vlastnostmi i převažujícími zájmy (historickými, zemědělskými, geomorfologickými, půdními, hydrogeologickými, vodohospodářskými a dalšími). Pro přizpůsobení stavby současným potřebám je k dispozici škála modifikací stavby odvodnění počínaje retardací odtoku, gravitačními převody vod, zvýšením podílu infiltrace až po klasickou nebo řízenou drenáž či postupnou / úplnou eliminaci stavby. Příspěvek vedle hydrologických funkcí plošného odvodnění poukazuje i na potenciál různého pojetí managementu melioračních staveb při tvorbě vodní komponenty krajiny.
Vopravil J. - Chlubna L., Vlček V., Kulhavý Z., Kulířová P.

2013
Návrh Identifikačního systému pro řešení problematiky melioračních staveb v ČR

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy započal projekt s názvem „Identifikace systémů pro řešení problematiky odvodnění, etapa II“, vyvolaný potřebou řešitaktuální stav zemědělského odvodnění v České Republice. Logicky nosnou částí projektu bylo vytvoření prototypu územního informačního systému. Aby se zvýšila efektivita takového systému, byloz hlediska komplexnosti téma odvodnění, které zůstává základem hydromelioračních systémů zemědělsky využívaných pozemků, doplněno dalšími melioračnímisystémy. Hovoříme tedy o informačním systému melioračních staveb (ISMS).Hlavní důraz byl přitom kladen na informace typu identifikace polohy, vymezení plošného či liniového rozsahu stavby, technických parametrů realizovaných staveb a eventuálně získání podkladů o aktuálním stavu meliorací na území ČR. Informační systém melioračních staveb v budoucnu počítá s analýzou a vyhodnocováním informací v databázích s cílem odvozování nových podkladů,nezbytných pro rozhodování o dalších krocích v oblasti správy příslušných melioračních staveb a prvků.
Kulhavý Z. - Fučík P.

2013
Aktuální problémy zemědělského odvodnění

Stav odvodnění ovlivňuje nejen srážko-odtokové procesy v krajině, efektivitu zemědělského hospodaření, ale v konečném důsledku i cenu pozemků. Nefunkční odvodnění s sebou přináší zejména výskyt lokálních zamokření až zatopení pozemků, zvýšení výskytu (četnosti i celkového objemu) povrchového odtoku a vytváření erozních rýh i rozšiřování invazních rostlin. V uplynulých letech se neuváženou aplikací principu vlastnictví pozemků na tyto meliorační systémy oddělila funkční souvislost podrobného odvodňovacího zařízení (POZ) a recipientu odvodnění. Bylo prakticky utlumeno poradenství, podpora údržby a oprav i podrobná evidence části dokumentace, což se v současnosti projevuje vyšší četností i závažností zjevných poruch. V rámci zadání Ministerstva zemědělství byl VÚMOP, v.v.i. zpracovatelem konceptu řešení tématiky odvodňovacích zařízení v ČR při jejich transformaci do nové podoby funkčního systému. Navržené řešení zahrnuje strukturu evidence staveb, posouzení možností použití různých metod identifikace a aktuální funkčnosti resp. závad a jejich příčin, zabývá se podporou správné praxe údržby, oprav či rekonstrukcí.
Pelíšek, I. - Kulhavý, Z., Čmelík. M

2013
Měření hydropedologických charakteristik pro určení účinnosti modernizace drenáží

Příspěvek shrnuje výsledky terénních měření vybraných hydropedologických charakteristik zemědělských půd za použití přístrojového vybavení, vyvíjeného na VÚMOP, v.v.i. (infiltrometry a permeametry). Měření jsou podkladem pro kvantifikaci účinnosti řízené (dvojfunkční) drenáže, v některých případech vhodné jako alternativa vyžadovaných oprav či pro dílčí eliminaci negativních funkcí stávajícího systému drenážního odvodnění. Měření byla realizována na experimentální zemědělské ploše v povodí Kotelského potoka (okr. Chrudim). Celkově bylo za období roku 2012 získáno přes 80 záznamů průběhu infiltrace povrchovou výtopou a přes 30 záznamů měření metodou plněné sondy.