Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 ››
Zbyněk Kulhavý -

číslo 7/listopad-prosinec 2019
Seriál: Meliorace - problém, nebo pomoc ? 4. část

Jak se mají meliorační stavby udržovat? Co se na nich vlastně udržuje? Iniciátorem i vykonavatelem údržby a oprav pak zpravidla bývá uživatel, často v roli nájemce. To však nemůže být uplatněno, pokud je žádoucí funkci stavby a tedy i nakládání s drenážními vodami nějak změnit (například převádět drenážní vodu do míst jejího využití, akumulovat ji, regulovat ji v půdním profilu nebo stavbu či její část odstranit). V takovém případě může jednat s vodoprávním úřadem pouze vlastník stavby resp. pozemku.
Zbyněk Kulhavý -

číslo 6/ říjen-listopad 2019
Seriál: Meliorace - problém, nebo pomoc ? 3. část

Kde lze najít projektovou dokumentaci ke stavbám odvodnění ? Jaké části projekt obsahuje a proč je dobré disponovat těmito údaji ?
Zbyněk Kulhavý -

číslo 5/ červenec-srpen 2019
Seriál: Meliorace - Problém, nebo pomoc ? 2. část

V textu tohoto dílu seriálu jsou popsány odpovědi na následující položené otázky. Jak poznat, je-li pozemek odvodněn ? Podle čeho se pozná funkčnost drenáží ? Existence informačních systémů staveb melioračního odvodnění, jejich úplnost a podrobnost.
Zbyněk Kulhavý -

číslo 4 / květen-červen 2019
Seriál: Meliorace - problém, nebo pomoc ? 1. část

Jak je to s vlastnictvím melioračních staveb? Kdo je vlastníkem (správcem) jednotlivých jejich částí a jak je to s povinností jejich údržby?
Seriál vychází v rámci Selské revue, vydávané Asociací soukromého zemědělství ČR
Zbyněk Kulhavý -

číslo 1/ leden 2020
Seriál: Meliorace - problém, nebo pomoc ? 5. část

Jak vlastně odvodnění funguje? Kdy odvádí vodu a jakou? Jak se chová při dešti? Minulé díly se více zaměřovaly na odvodňovací stavby samotné. To proto, že v krajině existují, není možné je ignorovat, transport vody poměrně významně ovlivňují a jsou také určitou minulou investicí do pozemku, u níž je třeba stále průběžně posuzovat, zda plní svoji roli či již vyžadují úpravu/korekci. Životnost takové stavby není možné paušalizovat jen na několik dekád. A pokud ano, vhodnější by pak bylo mluvit o tom, že vlastnosti pozemku ovlivnily jednou provždy. Stavba odvodnění má přímý vliv pouze na hladinu podzemní vody. Ostatní vlivy jsou nepřímé.
Zbyněk Kulhavý -

2019, listopad
Mohou meliorace přispět k řešení nedostatku vody? Koncept technických opatření v krajině zlepšujících hospodaření s vodou – příklad z praxe.

Modernizace existujících jednofunkčních drenážních systémů na systémy s regulací odtoku mohou přispět k lepšímu hospodaření s vodou v zemědělské krajině. Zachování jejich odvodňovací funkce přitom umožní řešit období, kdy je na pozemku vody přebytek. Systémy by proto bylo neuvážené likvidovat, jak se občas navrhuje. Příklad stavby regulační drenáže, která byla v době výstavby určena k závlaze i odvodnění současně dokumentuje řešení, zlepšující jak krátkodobou retenci vody v půdě po vydatném dešti, tak dlouhodobější akumulaci vody v gravitačních pórech a dotaci hladiny podzemní vody.
Petr Havel - Zbyněk Kulhavý

2019
Jaké jsou právní aspekty nakládání s melioracemi ?

Rozhovor s agrárním analytikem Petrem Havlem pro Selskou revue na téma odvodňování. Otázky: Jaké jsou právní aspekty likvidace meliorace na obhospodařovaném pozemku? Pokud se týká zásahů do meliorací, například jejich přerušení nebo „zobousměrnění“ s cílem zadržovat vodu v krajině - co je k tomu třeba? Jak založit „vodní družstvo“ a jaké možnosti existence takového družstva skýtá? Co je naopak vhodné vědět a mít k dispozici, pokud chce zemědělec novou melioraci? Jak zabránit tomu, aby nová meliorace neodváděla vodu v době, kdy to není zapotřebí? Jsou náklady na vybudování „obousměrné meliorace“ vyšší, a o kolik? Co považuje v tématu meliorací za nejdůležitější, co byste chtěl hospodařícím zemědělcům sdělit?
Igor Pelíšek -

2019
Hydromeliorace a adaptace krajiny

Hydromeliorace zahrnují širokou škálu opatření a staveb, které mají v efektivně navržených a provozovaných soustavách značný potenciál při adaptaci na vlivy dynamiky klimatu. Jako součást vodohospodářské infrastruktury v krajině mají úzkou vazbu na trvale udržitelné využívání krajiny, produkci, resilienci regionů a soběstačnost. Zároveň jsou účinným nástrojem v souvislosti s ekonomickými a demografickými změnami (např. urbanizace a depopulace venkova, konkurenční tlak, investice do infrastruktury v zahraničí, nepřímé vlivy v rámci společného trhu, potřeba zajištění kvality a nezávadnosti produkce), kdy vyvstává potřeba dále rozpracovat účinné strategie s vyhodnocením možných budoucích trendů (nástup a rentabilita nových technologií, přesun rozhodovacích pravomocí, komerční zájmy, změny procesů v krajině, účinnost technických a přírodě blízkých opatření).
Zbyněk Kulhavý -

2019
Představení iniciativy k obnově vodních družstev v podmínkách ČR

Cílem příspěvku je představit aktuálně projednávaný koncept obnovy vodních družstev směřující k lepšímu využívání vody v ucelené ploše povodí. Institut vodního družstva umožňuje současný problém roztříštěného vlastnictví pozemků a na nich vybudovaných vodohospodářských staveb řešit motivacemi ke společné odborné správě, odblokovává neaktivní vlastníky, motivuje k privátním investicím do rekonstrukcí a modernizací drobných vodohospodářských staveb s cílem zlepšit systém využívání dostupných vodních zdrojů. Přestože mohou vodní družstva vznikat i v prostředí současné legislativy, existuje velké množství praktických překážek. Cílem iniciativy je přednosti vodních družstev definovat, na odborné i politické úrovni je projednat a navrhnout potřebné legislativní změny, zjednodušující a podporující jejich vznik.
Josef Kraus -

2019
Ekonomické a věcné souvislosti řešení extrémních výkyvů počasí při dané struktuře vlastnických vztahů k zemědělské půdě

Cílem příspěvku je mj. analyzovat připravenost agrárního sektoru přijímat náročná opatření související s naplňováním vodohospodářské funkce zemědělské půdy. V prvé části se zvažují dopady národní a Společné zemědělské politiky v podmínkách zhoršujícího se klimatu. Ve druhé části se jedná o prezentaci možných východisek jak posílit funkčnost komplexu "PŮDA – VODA" v souladu s veřejným zájmem. Pokud jsou uvedeny číselné hodnoty, jedná se výhradně o tvrdá data, převzatá z oficiálních pramenů.