Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 ››
Kulhavý Z. -

2015
Zemědělské odvodnění a retence vody v půdním prostředí

Existence odvodnění zemědělských pozemků významným způsobem ovlivňuje odtokový proces povodí. Míra ovlivnění je dána podílem odvodněných ploch, stavem a funkčností těchto staveb i potenciálem k jejich úpravám, právě s ohledem na téma semináře. Příspěvek se zabývá mechanismy přímého ovlivňování kvantity i kvality odtékajících vod a vlastností odvodněného půdního prostředí při zvládání hydrologických extrémů. Dále jsou popsány efekty regulace odtoku, pozitivní i negativní aspekty existence stavby k vodohospodářským melioracím pozemků (viz definice dle vodního zákona) a rizika, související s jejich poruchami vlivem zanedbání údržby nebo nerespektováním jejich existence. Popsány jsou také způsoby kvalifikovaného odstranění stavby na pozemcích, vyčleněných ze zemědělského hospodaření.
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Tlapáková L.

2015
Příklady z praxe provozu a údržby staveb zemědělského odvodnění

Příspěvek dokumentuje na příkladech důsledky současné praxe zemědělského provozu na odvodněných pozemcích, komentuje rozsah provádění běžné údržby a vliv rozčlenění původně celistvé stavby zemědělského odvodnění na HOZ a POZ. Popisuje ověřené postupy pro efektivní provádění drobných a středních oprav. V rámci dlouhodobě realizovaných šetření VÚMOP, v.v.i. jsou k dispozici poznatky o stavu a vývoji využívání staveb odvodnění v rámci celého území ČR, což umožňuje alespoň rámcově identifikovat hlavní příčiny zhoršujícího se stavu zemědělských pozemků, v minulosti zhodnocených vybudovanými melioračními systémy. Primárním problémem je zanedbání údržby recipientů těchto staveb a chybějící koordinace údržby HOZ i POZ. Pro běžnou praxi je zásadní existence projektové dokumentace, ta však byla v různých etapách transformace dotyčných orgánů státní správy (ZVHS-PF-PÚMZe-SPÚ-Povodí-LČR) značně zdecimována. Nově vyvíjené metody uplatnění DPZ poskytují aktuální ortofota o skutečném umístění POZ v terénu. Mohou tak zbytky zachované dokumentace zpřesnit nebo chybějící dokumentaci částečně nahradit, a to nejen za účelem provádění údržby a oprav, ale i pro následnou projektovou činnost. V souvislosti s výzkumem různých aspektů tématiky zemědělského odvodnění budou v příspěvku představeny praxí ověřené metody provádění údržby, založené na vhodné kombinaci monitoringu a nových informačních i strojních technologií.
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Štibinger J. - Macek L. - Škripko J.

2015
Rekonstrukce staveb odvodnění s uplatněním principu regulace drenážního odtoku

Metodika je určena odborné vodohospodářské a zemědělské praxi i vlastníkům a uživatelům drenáží odvodných zemědělských pozemků. Poskytuje souhrnné informace především pro návrhy rekonstrukcí stávajících drenážních systémů s cílem uplatnění principu regulace drenážního odtoku, lze z ní čerpat ale i pro novostavby zemědělského odvodnění. Rekonstrukce stávajících staveb řeší hospodaření se srážkovými vodami přímo v ploše povodí. To poskytuje v podmínkách ČR vysoký potenciál co do objemu akumulovaných vod (řešení problematiky sucha) i co do řízení podmínek retence vod v půdním prostřední a retardace odtoku (uplatňuje se naopak při zvládání extrémních srážkových epizod). V metodice jsou vysvětleny zásadní principy a mechanismy, popsány jsou dosahované efekty retence a akumulace vody v přilehlém půdním profilu. Metodika je vhodná i pro návrh nových více-účelových drenážních systémů. Podrobněji je rozpracován princip samočinné pulsní regulace, vhodný do systémů s identifikovaným vyšším rizikem výskytu splavenin v drenážních vodách.
Kulhavý Z. - Štibinger J. – Křovák F. – Kasl M. – Pelíšek I. – Soukup M. – Macek L. – Jakoubek J. – Pavlíček T.

2015
Opatření k posílení infiltračních procesů v krajině

Metodika je určena odborné praxi. Práce tvoří tematicky uspořádaný systém katalogových listů, umožňujících na základě předem známých kritérií provést výběr vhodných opatření k posílení infiltračních procesů v krajině s výsledným efektem zvýšení retence nebo dlouhodobé akumulace vod. Pozornost je zejména věnována zemědělsky využívaným pozemkům, ovlivňovaným systémy drenážního odvodnění, urbanizované krajině a drobným vodotečím, odvodňujícím tyto typy území. Uplatňovány jsou principy povrchové i podpovrchové infiltrace v takovém rozsahu, který nejlépe vyhovuje způsobu využívání předmětného pozemku. Významným limitem je přitom infiltrační schopnost rozhraní povrchů a retenční schopnost půd dotčených pozemků v závislosti na stavu vlhkosti/zamokření, tj. zaplněnosti zejména gravitačních pórů vodou.
Kulhavý F. -

2014 č.5
Quo vadis hydromeliorace

V článku je uveden dějinný vývoj hydromelioračních staveb s upozorněním na jejich význam pro hospodaření s vodou v krajině a popisem jednotlivých etap vývoje příslušné legislativy i státních institucí, řešících danou problematiku. Po analýze současného stavu jsou uvedeny nové možnosti plánování údržby a modernizace těchto staveb s cílem udržet nebo zlepšit ekologickou stabilitu krajiny a jejího vodního hospodářství. Dále upozorňuje na absenci legislativy, umožňující v souladu s novým občanským zákonem realizaci údržby a modernizace těchto staveb spolu se stanovením principů managementu zemědělské krajiny v zájmové oblasti. Článek vyvolal diskusi a diskusní příspěvky i odpovědi autora jsou uvedeny v závěru článku.
Kulhavý F. -

2014 č.11-12
Řízení provozu staveb vodohospodářských meliorací

Cílem příspěvku je popsat současné legislativní i reálné provozní podmínky pro zajištění řízení provozu, údržby, modernizace či nové výstavby systémů vodohospodářských meliorací pozemků v České republice při aktuálně evidované meliorované ploše v rozsahu 25,2 % zemědělské půdy v hodnotě více než 90 miliard Kč. Po více než třiceti letech zanedbané údržby je třeba hledat účinné nástroje pro environmentálně potřebnou informovanost vlastníků půdy o existenci i aktuálním stavu odvodňovacích zařízení na vlastněných pozemcích. Článek vyvolal diskusi a diskusní příspěvek i odpověď autora jsou uvedeny v závěru článku.
Kulhavý Z. - Štibinger J.

2014
Kvantifikace efektu regulace odtoku vody v systému zemědělského odvodnění

V příspěvku je představen kalkulátor, vhodný pro orientační stanovení efektu regulace odtoku vod na odvodňovacích prvcích, jakými je otevřený odvodňovací příkop nebo drén při zvýšení úrovně hladiny regulačním prvkem. Navržené trojrozměrné řešení je odvozeno z dosahu vzdutí hladiny při regulaci ve sklonitém terénu. Zvolený koncept respektuje vrstevnatost půdního profilu a jeho hydrofyzikální parametry. Vychází přitom z hydraulických metod s využitím matematicko-fyzikálního popisu proudění podzemní vody k drénům pro podmínky ustáleného, neustáleného a tranzientního drenážního proudění. Poskytuje podklady k úvahám o možnosti regulace odvodnění v těch případech, kde se jeví účinnost odvodnění neúměrně vysoká s ohledem na zájmy zemědělství, vodního hospodářství nebo životního prostředí a kdy se odvodnění negativně projevuje při zadržování vody v krajině.
Pelíšek I. - Huislová P. - Khel T.

2014
Význam vybraných skupin zooedafonu pro infiltraci vody v půdě z hlediska meliorační praxe

Příspěvek se zaměřuje na působení vybraných druhů mezo- a makro-zooedafonu na proces infiltrace vody do půdy. Z melioračního hlediska je zaměřen především na vztah k melioračním funkcím drenáží v krajině, včetně možnosti regulace drenážního odtoku. Přítomnost, početnost a chování určitého druhu zooedafonu koresponduje s tvorbou a kapacitou „zoogenní mikrodrenáže" v půdě. Řešenou otázkou je míra influkce a infiltrace vody do půdy prostřednictvím zoogenních pedohydatod a jejich stabilita. Rámcově je zahrnut vliv různých způsobů hospodaření na půdách včetně vlivu regulace drenážního odtoku.
Pelíšek I. -

2014
Vliv zooedafonu na proces infiltrace vody v půdě ve vazbě na navlažovací drenáž

Jedním z proměnlivých faktorů infiltrace vody v podmínkách středně těžkých a těžkých půd je proces influkce vody, způsobený aktivitou žížal. Pro popis účinnosti navlažovacích drénů při infiltraci drenážních vod do půdního profilu je potřebné opatřit podkladové hodnoty intenzity vtoku (influkce) do nekapilárních zoogenních makropórů. V účelném měřítku, daném řešením navlažovací drenáže, je pomocí jednoduchého modelu a měřených terénních dat definováno rozmezí působení influkce.
Kulhavý Z. -

2014
Uplatnění výtopového infiltrometru v předpovědních a varovných systémech

Příspěvek diskutuje přednosti a nedostatky využití přímých měření infiltrační schopnosti půdy pro stanovení rizika tvorby povrchového odtoku během přívalových srážek. Popisuje přístroj, vyvinutý za účelem doplnění předpovědních a varovných systémů, založený na automatizovaném způsobu testovacích měření infiltrace vody výtopou. Polní měřící souprava, využívající membránové dávkovací čerpadlo, je koncipována prvotně jako přídavné čidlo měřících systémů, technické řešení však umožňuje využití i jako autonomního přístroje pro testování hydrofyzikálních vlastností půd.