Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 ››
Zbyněk Kulhavý -

2018/11
Aktuální problémy zemědělského odvodnění v podmínkách ČR

Plošné drenážní odvodnění je neoddělitelnou součástí kulturní zemědělské krajiny našeho typu. Dlouhodobé zanedbávání péče o tyto stavby zvyšuje náklady na udržení úrodnosti pozemku, tudíž snižuje efektivitu rostlinné produkce a v důsledcích i cenu pozemku. Paradoxně a neprávem jsou při hledání nástrojů ke zvyšování retence a akumulace vody v krajině tyto stavby přehlíženy. Poskytují však značný potenciál pro zvládání obou hydrologických extrémů – jak přebytků vod, na které jsou ostatně nastaveny, tak sucha, pokud se doplní o regulační objekty. Stávající praxe uživatelsko-vlastnických vztahů se ale jeví jako významná překážka pro jejich hospodárné využívání, údržbu a zejména pro potřebné úpravy těchto staveb. Změny legislativy proto mohou tuto záležitost vyřešit k prospěchu nejen zemědělce, ale i celé společnosti.
Kulhavý Z. -

2018
Synergie přírodě blízkých a technických opatření v krajině při zadržování vody

Článek publikovaný v rámci 42. čísla Informačních listů (www.vumop.cz/vysly-informacni-listy-c-42) vydávaných odbornými společnostmi z oblastí pedologie a vodního hospodářství se věnuje limitům účinnosti těchto opatření s cílem zlepšit hospodaření s vodou. Popisuje uskutečněné aktivity v předchozích letech i iniciativy řešitelských týmů k prosazení potřebných změn legislativy i na korekci souvisejících dotačních titulů, opírající se o prokazatelnou nedostatečnost účinků dosud realizovaných opatření v krajině.
Kulhavý F. - Šálek J.

2018
Je závlaha odpadními vodami v naší krajině perspektivní ?

Autoři se v článku zamýšlí nad dostupností závlahové vody v souvislosti s probíhající dynamikou klimatu. Upozorňují na potřebu recyklovat vody prostřednictvím závlah v zemědělství a lesnictví a využívat tak nejen vodní, ale i hnojivou hodnotu těchto vod. Poukazují na často pozitivní efekty zvyšování úrodnosti půd pravidelným přísunem organických látek v závlahových dávkách a na příznivé ekonomické ukazatele. Upozorňují i na omezení, související s limity jakostí některých typů odpadních vod.
Kulhavý Z. -

2018
Synergie přírodě blízkých a technických opatření v krajině při zadržování vody

Příspěvek upozorňuje na často nevyvážený aplikační přístup k volbě nástrojů pro hospodaření s vodou v krajině. Některá opatření vodohospodářská praxe opomíjí, u jiných jejich efekty přeceňuje. Současná dynamika klimatu přitom vyžaduje komplexnost při nastavování adaptačních strategií. Stále se však projevuje divergence přístupů různých státních orgánů k tomuto celospolečensky nosnému úkolu. Koncovkou úspěšně nastavených řešení je kvalitní a efektivní výkon státní správy a současně účinná motivace privátních subjektů k aktivnímu zapojení do činností ve prospěch vodního hospodářství krajiny. Ke stažení je zde prezentace, přednesená formou plenární přednášky na konferenci. Text příspěvku ve sborníku byl odvozen z textu Informačních listů č.42 (ke stažení v jiné části knihovny).
kolektiv - Tomáš Kvítek

2018
Retence a jakost vody v povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce

Význam retence vody na zemědělském půdním fondu pro jakost vody a současně i průvodce vodním režimem krystalinika. Publikace shrnuje široké spektrum poznatků z pedologie, geologie, geomorfologie, hydrologie změny land use a zemědělské výroby. Současně si všímá i vývoje jakosti vody a odnosu látek v tocích jednotlivých vodních útvarů. Výzkumem bylo potvrzeno, že bez realizace přírodě blízkých a technických opatření na zemědělském půdním fondu nelze v současné době docílit významného zlepšení jakosti vody, která odtéká při zvýšených srážkových úhrnech po povrchu zemědělské půdy a z drenážních systémů. Výsledky zde publikované lze částečně zobecnit i na ostatní oblasti krystalinika České republiky.
Kulhavý Z. - Pelíšek I.

2017
Podmínky udržitelnosti staveb zemědělského odvodnění

Stavby zemědělského odvodnění jsou plošně nejrozšířenějším typem vodohospodářských staveb. Proto významně ovlivňují vodní režim krajiny a současně mají značný potenciál při zlepšování způsobů hospodaření s vodou v krajině v podmínkách klimatických změn. V příspěvku jsou analyzovány podmínky udržitelnosti staveb s ohledem na běžný provoz i potřeby modernizace těchto staveb. Uvedené poznatky budou v dalších etapách řešení projektu TAČR (TD03000330) v odpovídající míře aplikovány i na ostatní typy hydromelioračních staveb (závlahy, protierozní ochranu půd, malé vodní nádrže, mokřady, úpravy drobných vodních toků apod.).
Kulhavý Z. - Pelíšek I. – Švihla V. - Hanák J. - Kraus J. – Kvítek T.

2017
Postupy pro dosažení udržitelnosti hydromelioračních opatření v podmínkách České republiky

Metodika poskytuje návodná řešení pro optimalizaci aktivit, souvisejících s provozováním hydromelioračních staveb, se snahou zvýšit celkový benefit v oblasti činností v zemědělství, vodním hospodářství, životním prostředí a při utváření venkovského prostředí a krajiny. Je určena těm, kterých se existence hydromelioračních staveb jakýmkoli způsobem dotýká – a to jak z hlediska jejich vlastnictví, údržby, požadavků na rekonstrukce či modernizace nebo při střetu s novou výstavbou. V metodice je provedena syntéza znalostí o aktuálním stavu hlavních typů hydromelioračních opatření (odvodnění, závlah) v podmínkách ČR a o současné úrovni péče o ně. Argumentačně dokládá význam těchto staveb, situovaných v celé ploše povodí, a potřebu jejich provázanosti na management správy vodního hospodářství jako celku a na systémy ochrany půdy a krajiny. Dokumentuje obtížnost uplatňování platné legislativy z důvodu složitých vlastnicko-uživatelských vztahů v ČR a navrhuje varianty možných řešení, přitom zvýšená pozornost je věnována podmínkám obnovy institutu "vodních družstev".
Stručný obsah metodiky
Kvítek T. - Kulhavý Z. - Koutný L. - Toman F.

2016 č.3
Stanovisko Odboru vodního hospodářství České akademie zemědělských věd k některým názorům a současným problémům vodního režimu české krajiny

Publikované stanovisko OVH ČAZV upozorňuje na zjednodušování příčin nedostatečných vodohospodářských funkcí krajiny, často směrované i proti funkcím staveb zemědělského odvodnění. Za tím účelem jsou zmíněny historické souvislosti utváření kulturní krajiny u nás a citováni jsou autoři, kteří upozorňují na potřebu celistvého vnímání funkcí těchto staveb v celém systému hospodaření s vodou v krajině. Uvedeny jsou důvody pro nutnost hledání ekonomických řešení a formulovány jsou principy a zásady ochrany množství a jakosti vody v povodích. Stanovisko vyzívá k potřebě přijmutí celostního, přesně cíleného a dlouhodobého programu obnovy retence a akumulace vody v krajině včetně nutnosti zakomponovat do programu i nástroje na systematickou údržbu takto realizovaných opatření.
TNV 75 4922 -

2016
Údržba odvodňovacích zařízení

Tato norma platí pro údržbu zařízení sloužících k odvodňování zemědělských pozemků. Normu lze přiměřeně použít pro údržbu odvodňovacích zařízení, která slouží jiným účelům (odvodnění lesní půdy, stavenišť, komunikací apod.), nebo která plní současně více funkcí (regulaci drenážního odtoku, závlahu drenážním podmokem apod.), pokud pro ně nejsou vydány samostatné předpisy. Obsah normy byl aktualizován s ohledem na změny souvisejících předpisů a zejména zapracováním změn vlastnicko-uživatelských vztahů. Pozornost byla věnována ekologickému hledisku provádění údržby při současném zohlednění potřeb udržitelnosti podmínek pro zemědělství. Do normy byla zahrnuta možnost víceúčelového využití odvodňovacích systémů, například pro jejich použití k řízení režimu podzemních vod, zvýšení jakosti vody a odvedení vody z povodněmi zatopených ploch.
Tlapáková L. - Čmelík M. - Žaloudík J. - Karas J.

2016
Metodika identifikace drenážních systémů a stanovení jejich funkčnosti

Metodika formuluje zásady pro identifikaci podpovrchových drenážních systémů a pro určení jejich reálné podoby na odvodněných pozemcích. Dále poskytuje doporučené postupy pro aplikaci nových technologií a metod dálkového průzkumu Země. Kromě formulování metodického postupu jejich aplikace upozorňuje na souvislosti a širší vazby, které s existencí podpovrchových drenážních systémů souvisejí a které nejsou relevantním způsobem zohledňovány.