Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 ››
Vlčková M. - Šrámek V., Matoušková V., Březina K., Fadrhonsová V., Kulhavý Z.

2012 (2), 57
Stanovení retenčních křivek bobtnavých a skeletovitých lesních půd.

Příspěvek popisuje specifika stanovení vlhkostních retenčních křivek lesních půd, které vycházelo z užitých metod kruhového testu laboratoří a hodnotilo tuto hydrofyzikální charakteristiku s cílem harmonizace způsobu měření všech zúčastněných zemí pro budoucí doplnění monitoringu lesních půd. Metodika měření byla dána normou ISO 11274: 1998 Soil quality Determination of the water retention characteristics – Laboratory methods a také dosavadní praxí. V letech 2009 – 2011 byl proveden monitoring zdravotního stavu lesních porostů, který byl částečně financován z programu LIFE+ v rámci projektu FutMon. Jedna z aktivit projektu byla zaměřena na zdokonalení hodnocení vodní bilance lesních porostů. Jejím cílem bylo na vybraných plochách intenzivního monitoringu doplnit spektrum sledovaných parametrů tak, aby získaná data umožnila testování různých typů hydrologických a fyziologických modelů. Proto bylo doplněno stanovení objemové vlhkosti půdy, měření půdního vodního potenciálu, teploty půdy a hodnocení dalších hydrofyzikálních charakteristik půdy v různých půdních horizontech.
Kulhavý Z. - Pelíšek I., Tlapáková L., Čmelík M.

2012
Respektovat či ignorovat zemědělské odvodnění v říčních nivách ?

Při projektování a realizaci opatření v krajině je nezbytné vnímat zemědělské odvodnění jako systém s hydrologickými, hydraulickými i majetkoprávními souvislostmi. Na revitalizovaných lokalitách se postupem času prohlubují důsledky neuvážených návrhů eliminace negativních vlivů těchto staveb, a to často s odezvou i daleko vně zájmové plochy. Příspěvek doplňuje souvislosti mezi funkcemi zemědělského odvodnění a revitalizačními opatřeními. Uveden je přehled nejčastějších zásahů, uplatňovaných v rámci revitalizací v říčních nivách, se zdůrazněním možných důsledků opatření na další vývoj odvodňovacích systémů, ale také revitalizovaných ploch samých. Na tento přehled navazuje soupis řešení a doporučení pro projekty a realizace revitalizací. Zemědělská odvodnění jsou vodohospodářskými stavbami se složitými vlastnicko-uživatelskými vztahy. Proto se mohou negativní důsledky nesprávného návrhu revitalizace projevit s odstupem více let, kdy se kumulují nenápadné vlivy jednotlivých hydrologických situací. Aktuální procesy a dlouhodobé důsledky jsou dokladovány typovými příklady z několika lokalit.
Kulhavý Z. - Kvítek T.

2010, č6
Zkušenosti s používáním kompaktního přetlakového infiltrometru.

Experimentální terénní stanovení průběhu infiltrace výtopou na zemědělských i lesních půdách přístrojem s patentovou ochranou CZ300463 jsou zhodnocena s ohledem na efektivitu polního průzkumu a minimalizaci nákladů při dostatečné reprezentativnosti dosažených výsledků: Infiltrometr poskytuje podklad pro zhodnocení a parametrizaci infiltrační schopnosti půd při zohlednění aktuálního stavu povrchu a svrchních vrstev, struktury půdních pórů a jejich momentálního zaplnění vodou, vliv půdního edafonu (flóry i fauny), vrstevnatost profilu a další vlivy. Inovace výtopového (přetlakového) infiltrometru zvyšují variantnost podmínek měření a poskytují komfort obsluhy přístroje.
Kulhavý Z. - Tlapáková L., Čmelík M., Doležal F.

2010, č.7
Podíl drenážního odtoku na celkovém odtoku z povodí.

Drenážní odvodnění významným způsobem mění režim odtoku malých povodí Českomoravské vrchoviny. Příspěvek se zabývá zvláštnostmi režimu odtoku drenážních vod v infiltrační oblasti, v oblasti tranzitu a v oblasti výtoku povodí drobných vodních toků a poukazuje na potenciál regulace drenážního odtoku z hlediska zájmů vodního hospodářství. V povodích Dolského a Kotelského potoka (4,78 a 3,22 km2) jsou retrospektivně stanoveny objemy odtoku monitorovaných vod. Jsou vyhodnocena expediční měření podélných profilů průtoku ve vodotečích a je odhadnut podíl drenážních vod na celkovém odtoku z povodí. Ve vodných obdobích odvodnění urychluje odtok vody a zvyšuje jeho intenzitu, podíl drenážních vod na celkovém odtoku je však nižší. Za běžných odtokových situací a v období sucha vyrovnává odvodnění odtokový režim vodoteče, odvádění vody z povodí však může být z hlediska vodního hospodářství i zemědělství hodnoceno jako nadbytečné. Podíl drenážních vod na celkovém odtoku se zvyšuje a v období sucha mohou být při vysoké plošné intenzitě odvodnění vody ve vodoteči převážně jen vodami drenážními. Je proto žádoucí tento drenážní odtok v maximální míře regulovat či zcela eliminovat.
Soukup M. - Kulhavý Z.

2010
Regulační prvek pro odvodňovací systémy

Řešení se týká regulačních prvků pro odvodňovací systémy, zejména doplňkových konstrukčních prvků (clon a záslepek) staveb odvodnění, sloužících k regulaci odtoku drenážní a půdní vody drenážním potrubí z pálených drenážních trubek a z plastů.
Štibinger J. - Kulhavý Z.

2010
Úpravy vodního režimu půd odvodněním

Měnící se struktura krajinného systému spolu s využíváním krajiny a potřebou ochrany ekosystémů (přírody) vyžadují nové přístupy k řešení různorodých opatření aplikovaných v krajině, v povodí. S ohledem na měnící se hydrologické podmínky se hovoří a diskutují zcela nové přístupy k odvodnění. Dalším cílem monografie, je představení uživatelského nástroje „drenážního kalkulátoru“. Inspirací pro sestavení tohoto kalkulátoru, který je k dispozici také na internetových stránkách, bylo řešení návrhových parametrů podle zahraničních, hlavně holandských kolegů (Altera/ILRI-WUR Wageningen) a také celé řady výpočetních postupů nutných pro návrh parametrů v podmínkách ustáleného a neustáleného proudění vody k odvodňovacím prvkům. V metodice jsou pravidla pro praktické použití kalkulátoru, který umožňuje kromě základních návrhových výpočtů také posoudit stávající stav staveb odvodnění a zhodnotit tak dosavadní funkci těchto stárnoucích opatření v konkrétní situaci.
Kulhavý Zbyněk - Soukup Mojmír, Doležal František, Čmelík Milan

2007
Zemědělské odvodnění drenáží. Racionalizace využívání, údržby a oprav.

Metodika je určena zemědělské praxi a vodohospodářskému managementu zemědělské krajiny pro podporu efektivní odborné péče o systémy drenážního odvodnění. Shrnuje obecné principy řízení údržby a provádění běžných oprav staveb zemědělského odvodnění drenáží a poskytuje základní přehled o potenciálu modernizací a rekonstrukcí těchto staveb. Tradice drenážní praxe doplňuje novými technologiemi a pracovními postupy. Zajištění trvalé funkce odvodnění je jednou z cest zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství a zároveň přispívá k uvážlivé péči o krajinu našeho typu.
Kolektiv -

2006
Zemědělské odvodnění v kulturní krajině. Sborník příspěvků a diskusních vystoupení z panelové diskuse a workshopu konaného v Praze dne 3.11.2005.

Workshop byl organizován v rámci řešení výzkumného záměru VÚMOP Praha „Zmírnění nepříznivých přírodních a antropogenních vlivů na půdu a vodu“, věcných etap 03 „Hydroekologické funkce existujících odvodňovacích systémů“ a 04 „Korekce funkce a parametrů odvodňovacích systémů s ohledem na hydrologické důsledky klimatických změn“. Příspěvky byly otištěny z předloh dodaných autory. Přepis mluvených diskusních vystoupení byl autorizován. Cílem workshopu je formulovat zásady pro systematickou odbornou a legislativní podporu péče o množství i jakost vodní komponenty krajiny v ploše povodí, ve kterém se nacházejí odvodňovací systémy na zemědělské půdě, a dále přispět k rozvíjení pracovních kontaktů a k diskusi názorů mezi odborníky, jichž se problematika zemědělského odvodnění dotýká.
TNV 75 4221 - SOUKUP, M. - KULHAVÝ, Z.

2004
Regulace a retardace odtoku na zemědělských pozemcích odvodněných trubkovou drenáží.

Podkladový materiál normy TNV 75 4221, vzniklý v rámci řešení Výzkumného záměru MZE-M07-99-01 Komplexní řešení problémů hospodaření s půdou, vodou a krajinou. Předmětem normy jsou opatření pro regulaci a retardaci odtoku vod v podzemní drenážní síti, tj. detailu odvodnění v zemědělsky využívaném povodí. Hlavním cílem regulace je optimalizace vláhového režimu odvodněných půd, zvýšení retence vody v drénovaném půdním profilu zemědělských půd a snížení drenážního odtoku. Dalším cílem je optimalizace funkce a účinnosti stávajících odvodňovacích systémů s ohledem na ochranu přírody, resp. ochranu vodních zdrojů a zajištění ekologické stability území.
Burešová Z. - Čmelík M. - Eichler J. - Kulhavý Z.

2003
Informační zpracování experimentálního povodí Žejbro.

Monografie má za cíl systematizovat dostupné podklady, získané v rámci minulých i současných výzkumných aktivit, poskytnout informace o jejich prostorovém i časovém rozsahu a tak zvýšit jejich mnohostrannou využitelnost pro navazující výzkumné aktivity. Monografie je součástí souboru publikací o ostatních experimentálních povodích ústavu (Černičí a Cerhovický potok). To umožňuje srovnávat základní charakteristiky povodí a zvýšit orientaci v zaměření dosavadních odborných činností na těchto plochách. Poskytnout srovnatelné informace (metadata) o činnostech na experimentálních povodích VÚMOP Praha pro využití interní i pro informování vně organizace bylo jedním z dalších cílů zpracování souboru monografií. Textová část monografie komentuje současnou strukturu monitoringu v zorném poli minulých výzkumných aktivit VÚMOP Praha (dříve VÚZZP). Původní cíle, vedoucí v letech 1983 k založení experimentálních objektů, byly postupně korigovány a v současnosti z velké části splňují moderní hydrologická kritéria výzkumu v malých povodích, kdy experimentální práce probíhají v úrovních měřítek od elementárních odtokových ploch přes dílčí vřazená (vhnízděná) povodí (Dolský a Kotelský potok) až po povodí nadřazené (Žejbro).