Tato stránka potřebuje ke svému chodu zapnutý JavaScript. Zapněte jej prosím.


hledat výraz výsledky řadit podle
‹‹ 1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 ››
Novák P. - Fučík P. - Kulhavý Z. - Dostál T. - Rosendorf P. a kol.

2016
Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí.

V zemědělské krajině se zvyšují koncentrace transportovaných živin a jejich celkové odnosy. V povrchových a podzemních vodách se stále ve větší míře objevují pesticidy a na základě obohacení vod živinami se výrazně zvyšuje eutrofizace vod. Spojovacím článkem všech těchto problémů je ve velké míře právě zadržení vody v povodí a krajině. Čím je větší zadržení vody, tím větší je možnost odbourání pesticidů, dusičnanů, a zároveň zachycení erozních smyvů v ploše povodí. Zvýšení retenční kapacity zemědělské půdy povede ke snížení objemu a rychlosti odtoku, ke snížení eroze, zvýšení jakosti vody, snížení eutrofizace a dále i ke zvýšení zásob podzemních vod. Cílem metodiky je poskytnout metodický návod pro identifikaci kritických bodů a kategorizaci lokalit ohrožených znečištěním z povrchových a podpovrchových plošných zemědělských zdrojů pro celé území České republiky v podrobnosti sloužící k tvorbě listů opatření typu A.
kolektiv -

2016
Stavební kniha 2016 - Vodohospodářské stavby

Strategicky je pro Českou republiku výhodné, v souvislosti se změnou klimatu a jejím vlivem na vodní zdroje, orientovat se na realizaci adaptačních opatření. Regulace drenážního odtoku tak přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. Regulované odvodňovací systémy nejsou dosud v portfoliu běžně užívaných opatření, praktikovaných v ČR za účelem zvýšení retence a akumulace vody v krajině i přes jejich značný potenciál a skutečnost, že využívají vlastní plochu povodí a vysokou retenční schopnost půdního profilu.
Macek L. - Kulhavý Z.

2016
Možnosti rekonstrukce melioračních staveb s uplatněním principu regulace drenážního odtoku.

Regulace drenážního odtoku přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. V současnosti je přebytek nebo nedostatek vody v zemědělské krajině řešen odděleně: odvodňování nebo závlahy. Dvouúčelové drenážní systémy přitom obojí ošetřují jediným opatřením. Význam regulace také podtrhuje velmi vysoký podíl odvodněných půd v zemědělsky produkčních oblastech ČR, přesahující 30 % celkové plochy (např. okresy Hradec Králové, Nymburk, České Budějovice), resp. kolem 25% z plochy zemědělské půdy v celorepublikovém měřítku.
Kulhavý F. -

2015 č.1
Lze managementem hydromelioračních staveb zlepšit ekologickou stabilitu naší krajiny ?

Příspěvek navazuje na předchozí články a diskusní témata autora. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho přijatých komunitárních předpisů není uplatňováno důsledně ve všech oblastech vodního hospodářství, což dokládá na případu hydromeliorací. Rozebrán je výklad termínu "ekologická stabilita" pro zemědělskou krajinu, včetně souvislostí se stavbami hydromelioračními. V závěru příspěvek upozorňuje na absenci účinných legislativních nástrojů pro soustavný a efektivní management hydromelioračních staveb a formuluje hlavní zásady navrhované koncepce "melioračního zákona".
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Tlapáková L. - Pelíšek I. - Švihla V.

2015
Zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků

Metodika je určena odborné praxi. Poskytuje a návodně formuluje zásady pro zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků, resp. upozorňuje na rizika s tím související. Dále poskytuje doporučené postupy pro hodnocení efektu zalesnění na odvodňovací systém jako celek nebo na jeho přímo ovlivněnou část. Upozorňuje na rizika, související s nekoordinovanou výsadbou liniové a solitérní zeleně v blízkosti objektů stavby odvodnění a navrhuje opatření na dodatečné úpravy stavebních objektů nebo konstrukčních prvků zalesňováním dotčeného drenážního systému.
Kulhavý Z. -

2015
Uplatnění drenážního podmoku pro nalepšení vláhové bilance pěstovaných plodin

Lepší využití retenčního potenciálu odvodněného půdního profilu zmírňuje dopady agronomického sucha, čímž nepřímo snižuje potřebu závlah. V rámci výzkumného projektu byl experimentálně prokázán efekt regulace drenážního odtoku při redistribuci drenážních vod do půdního profilu, zároveň byl navržen a realizován kalkulátor pro stanovení tohoto efektu v trojrozměrném prostředí pro různé zátěžové stavy. Potenciál regulačních opatření na drenážních systémech se rámcově vyjadřuje v jednotkových objemech 300 až 2000 m3.ha-1. Rekonstrukce stávajících drenážních systémů reagují na potřebu lépe kontrolovat vodní režim pozemku a lépe využívat zdroje vody. Efekty regulace jsou patrné nejen v podmínkách nížin, kde se dosahuje plošně vyrovnanějšího navlažení, ale také na pozemcích svažitých, na kterých se více uplatňuje filtrační efekt pod úrovní regulované hladiny podzemní vody.
Pelíšek I. -

2015
Příspěvek k řešení změn vlastností půdních makropórů při podpovrchové retenci a retardaci vod

Vertikální distribuce vody v půdním profilu je významný faktor při optimalizaci vláhových podmínek rostlinné produkce. Hydromeliorační opatření na půdách (odvodnění i závlaha) proto zohledňují parametry propustnosti půd, a tedy i makropórovitosti. Ke snižování negativních projevů sucha lze využít mj. infiltrační opatření na povrchu půd anebo retardaci podpovrchového odtoku, včetně drenážního. Otázkou je propustnost, stabilita, kapacita a reverzibilita změn zoogenních makropórů při infiltraci vody z půdního povrchu anebo při retardaci podpovrchového odtoku. Tyto proměnné jsou ověřovány terénními i laboratorními testy za využití přesného kontinuálního infiltrometru.
Kulhavý Z. -

2015
Zemědělské odvodnění a retence vody v půdním prostředí

Existence odvodnění zemědělských pozemků významným způsobem ovlivňuje odtokový proces povodí. Míra ovlivnění je dána podílem odvodněných ploch, stavem a funkčností těchto staveb i potenciálem k jejich úpravám, právě s ohledem na téma semináře. Příspěvek se zabývá mechanismy přímého ovlivňování kvantity i kvality odtékajících vod a vlastností odvodněného půdního prostředí při zvládání hydrologických extrémů. Dále jsou popsány efekty regulace odtoku, pozitivní i negativní aspekty existence stavby k vodohospodářským melioracím pozemků (viz definice dle vodního zákona) a rizika, související s jejich poruchami vlivem zanedbání údržby nebo nerespektováním jejich existence. Popsány jsou také způsoby kvalifikovaného odstranění stavby na pozemcích, vyčleněných ze zemědělského hospodaření.
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Tlapáková L.

2015
Příklady z praxe provozu a údržby staveb zemědělského odvodnění

Příspěvek dokumentuje na příkladech důsledky současné praxe zemědělského provozu na odvodněných pozemcích, komentuje rozsah provádění běžné údržby a vliv rozčlenění původně celistvé stavby zemědělského odvodnění na HOZ a POZ. Popisuje ověřené postupy pro efektivní provádění drobných a středních oprav. V rámci dlouhodobě realizovaných šetření VÚMOP, v.v.i. jsou k dispozici poznatky o stavu a vývoji využívání staveb odvodnění v rámci celého území ČR, což umožňuje alespoň rámcově identifikovat hlavní příčiny zhoršujícího se stavu zemědělských pozemků, v minulosti zhodnocených vybudovanými melioračními systémy. Primárním problémem je zanedbání údržby recipientů těchto staveb a chybějící koordinace údržby HOZ i POZ. Pro běžnou praxi je zásadní existence projektové dokumentace, ta však byla v různých etapách transformace dotyčných orgánů státní správy (ZVHS-PF-PÚMZe-SPÚ-Povodí-LČR) značně zdecimována. Nově vyvíjené metody uplatnění DPZ poskytují aktuální ortofota o skutečném umístění POZ v terénu. Mohou tak zbytky zachované dokumentace zpřesnit nebo chybějící dokumentaci částečně nahradit, a to nejen za účelem provádění údržby a oprav, ale i pro následnou projektovou činnost. V souvislosti s výzkumem různých aspektů tématiky zemědělského odvodnění budou v příspěvku představeny praxí ověřené metody provádění údržby, založené na vhodné kombinaci monitoringu a nových informačních i strojních technologií.
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Štibinger J. - Macek L. - Škripko J.

2015
Rekonstrukce staveb odvodnění s uplatněním principu regulace drenážního odtoku

Metodika je určena odborné vodohospodářské a zemědělské praxi i vlastníkům a uživatelům drenáží odvodných zemědělských pozemků. Poskytuje souhrnné informace především pro návrhy rekonstrukcí stávajících drenážních systémů s cílem uplatnění principu regulace drenážního odtoku, lze z ní čerpat ale i pro novostavby zemědělského odvodnění. Rekonstrukce stávajících staveb řeší hospodaření se srážkovými vodami přímo v ploše povodí. To poskytuje v podmínkách ČR vysoký potenciál co do objemu akumulovaných vod (řešení problematiky sucha) i co do řízení podmínek retence vod v půdním prostřední a retardace odtoku (uplatňuje se naopak při zvládání extrémních srážkových epizod). V metodice jsou vysvětleny zásadní principy a mechanismy, popsány jsou dosahované efekty retence a akumulace vody v přilehlém půdním profilu. Metodika je vhodná i pro návrh nových více-účelových drenážních systémů. Podrobněji je rozpracován princip samočinné pulsní regulace, vhodný do systémů s identifikovaným vyšším rizikem výskytu splavenin v drenážních vodách.